Co jsou^Otisky jsou stopy (obrazy), které vznikají přenesením papilárních linií prstů, dlaní a chodidel člověka při jejich kontaktu s hladkým povrchem. Tyto papilární linie se u člověka objevují již od čtvrtého měsíce těhotenství a zůstávají nezměněny po celý život, a dokonce i po smrti až do rozkladu těla.
Základní vlastností otisků prstů je, že za běžných podmínek zůstávají neměnné a neporušené a že soubor jejich individuálních charakteristických znaků se nemůže shodovat u dvou různých osob ani u různých prstů téže osoby. Dosavadní četné srovnávací studie a výzkumy neprokázaly shodu otisků pocházejících od různých osob ani od různých prstů jedné osoby.
Otisky se dělí na:
pozitivní a negativní,
viditelné neboli zjevné, které lze rozeznat pouhým okem, a
latentní neboli skryté, které jsou tvořeny především potem obsahujícím různé anorganické a organické látky, například soli, glukózu, cholesterol a těkavé mastné kyseliny. Jejich složení se mění podle stravy, životních podmínek osoby a dalších faktorů a vyvolávají se magnetickými či běžnými prášky, chemickými látkami a jinými technickými metodami.
Identifikace dvou otisků je založena na jejich porovnání a zjištění dostatečného počtu shodných individuálních charakteristických znaků s ohledem na jejich jedinečnost a specifičnost.
Oblasti použití^
Vědecko-technické zkoumání a porovnávání otisků umožňuje spolehlivě určit totožnost každé živé nebo zemřelé osoby. Tato metoda se používá zejména:
- ke zjištění totožnostineznámých pachatelůtrestného činu.
- k potvrzení totožnostizadržených osob.
- kpropojení podezřelých osobs otisky nalezenými na místě činu.
- ke zjištění totožnostiobětí a pohřešovaných osob.
- ke zjištění totožnostiosob, které se předmětu oprávněně dotýkaly.
- ke zjištění totožnostiosob, které uvádějí nepravdivé údaje nebo odmítají sdělit údaje o své totožnosti.
- k odstranění nebo potvrzení pochybností v případech shody jmen.
- ke zjištění totožnostiosob trpících amnézií, hluchoněmých osob a osob v kómatu.
- ke zjištění totožnostineznámých mrtvých tělpo dopravních nehodách, hromadných katastrofách a z jiných příčin.
- ke zjištěníchybného uvěznění jiné osobya k zabránění chybnému propuštění jiné osoby z vězení.
Důkazní hodnota^
Z procesního hlediska představuje otisk prstu indicii, nikoli samostatný důkaz, že osoba, jíž patří, spáchala trestný čin. Svědčí buď o přítomnosti osoby na místě, pokud byl nalezen na nepohyblivém předmětu, nebo o jejím kontaktu s pohyblivým předmětem, na němž byl nalezen, nikoli však nutně o jeho použití, i kdyby byl tento předmět použit jako nástroj trestného činu. Pro správné závěry je při nálezu otisků třeba posoudit:
- rozdíl mezikontaktemapoužitímpředmětu.
- přesnémístov prostoru nebo na předmětu, kde byl otisk nalezen.
- odůvodněnoupřítomnostna místě, stejně jakoodůvodněný kontakts daným předmětem.
- přítomnostdalších doprovodných stopna otisku, například krve, barvy, oleje apod.
- odůvodněnoupřítomnost dalších doprovodných stop(jako jsou výše uvedené) na otisku.
- přítomnostdalších otiskůi když nejsou použitelné k identifikaci.
- postupkterý byl použitpři vyhledání, zajištění nebo kopírování, přepravě a zkoumání otisku.
- jakoukoli další okolnostvyplývající ze skutkových okolností konkrétního případu.
S využitím vědecko-technických poznatků a mezinárodně uznávaných, vědecky podložených a soudně přípustných metod provádíme:
- vyznačení individuálních charakteristických znaků a hodnocení znaků použitých při porovnání.
- hodnocení místa a polohy nálezu, tedy zda šlo o pohyblivý nebo nepohyblivý předmět.
- hodnocení získaných přerušení papilárních linií způsobených trvalým nebo zhojitelným poraněním.
- hodnocení použitého postupu, tedy způsobu a prostředku vyvolání, zajištění nebo kopírování, balení, přepravy, uchovávání, předávání a zkoumání.
- kvalitativní hodnocení daktyloskopických karet.
- kvalitativní hodnocení zachycení latentního otisku.
- hodnocení faktorů, které mohou otisk pozměnit, například chladu, vlhkosti, druhu povrchu a dalších podmínek.
- hodnocení pravosti otisku.
- hodnocení typu, kategorie, klasifikace a druhu otisku a také části těla, z níž pochází — prstu, dlaně nebo chodidla.
- hodnocení klasifikace a archivace daktyloskopických karet.
- hodnocení určení konkrétního prstu, je-li to možné.
- zkoumání zákonnosti provedeného snímání otisků.
- hodnocení odůvodněnosti přítomnosti na místě a kontaktu s daným předmětem.
- hodnocení přítomnosti dalších stop na otisku prstu, například krve, barviv apod.
- hodnocení použitelných otisků podle místa jejich nálezu a panujících podmínek.
- hodnocení shody a souvislosti, ať již mezi otisky navzájem, nebo mezi otisky a osobami.
- hodnocení nálezu otisků, které nejsou použitelné k identifikaci.
- hodnocení případů, kdy nebyly nalezeny žádné otisky.
- výklad důkazní hodnoty nalezených otisků.
Ohledání — hodnocení — využití
^ Dále provádíme:
- ohledánímíst spáchání různých trestných činů nebo jiných událostí a kontrolu souvisejících předmětů za účelem hodnocení prohlédnutých míst a bodů, kde byly nalezeny a zajištěny otisky nebo jiné stopy.
- hodnocení zpráv o laboratorních zkoumáních, znaleckých posudků a odborných stanovisek státních i jiných laboratoří nebo specialistův případech souvisejících s otisky.
- využití podkladůkteré vyžadují další zkoumání, s vyznačením kriminalisticky významných míst pro dodatečnou analýzu, dokumentaci a prezentaci a s určením objektů, které mohly být laboratorně zkoumány, avšak příslušný požadavek nebyl vznesen.
Příklady otázek, které lze položit podle posuzovaného případu
^ - Jaká je důkazní hodnota otisku?
- Za jakých podmínek může být přítomnost otisku oprávněně vysvětlitelná?
- Které charakteristické znaky svědčí pro identifikaci otisku?
- Jak se hodnotí místo nálezu sporného otisku — prostor, poloha a předmět?
- Jak se hodnotí metodika vyhledání, kopírování, zachycení a zkoumání sporného otisku?
- Podle kterých znaků a údajů se hodnotí pravost otisku?
- Co znamená, že nebyly nalezeny otisky použitelné k identifikaci?
- Co znamená, že nebyly nalezeny vůbec žádné otisky?
- Jak se hodnotí souvislost otisků?
